Historie Luhačovic

Proč se Luhačovice jmenují, jak se jmenují? Historici nabízejí vysvětlení dvojí: první odkazuje na výraz luh, po staročesky louku. Druhá verze připouští, že mohl existovat nějaký Luhač, bohatý snad zakladatel některého z rodů, postava však není historicky doložena.  

Nejstarší stopy slovanského osídlení v tomto údolí pocházejí z osmého století; v blízkých Komoneckých kopcích nicméně existuje čerstvě objevená lokalita (1999) z doby bronzové, popsaná zatím jen v místních pramenech – viz Ogarova trasa III. Dnešní jméno lázní se poprvé v přímé písemné zprávě uvádí roku 1412, kdy zde stávala tvrz. Léta Páně 1590 se staly Luhačovice majetkem rodu Bartodějských; po Bílé hoře propadly konfiskaci a nový majitel, kníže Maxmilián, je roku 1629 prodal Gabrielu Serényimu. V letech 1730-1738 tam pak jeho potomek Wolfgang postavil barokní zámek.

Uherský šlechtický rod Serényiů byl pro naše země požehnáním: od XVII. století sídlil až do doby historicky nedávné na Moravě i v Čechách a významně se angažoval jak ve veřejném životě, tak i ve štědré podpoře místního stavitelství a kultury. Jejich hrobka je u kostela půl kilometru nad Ogarem – viz Kde nás najdete. Patří jim nejpřednější zásluhy na tom, že se z Luhačovic staly vyhlášené lázně – i dnešní věhlasná Vincentka nese jméno jednoho z nich: právě Vincent Sérenyi dal tu koncem XVIII. století postavit prví léčebná a ubytovací zařízení. Nejstarší zdejší minerální zřídlo, odnepaměti nazývané „Bublavý pramen“, bylo zase později podle dalšího Serényiho přejmenováno na Amandku.

Začátkem XX. století byla do Luhačovic přivedena železnice, čímž získalo do té doby izolované městečko rychlé spojení s okolním světem. Tehdy již do nich byli zamilováni mnozí, včetně kupříkladu Leoše Janáčka. Následovalo městské divadlo, obecní úřad, měšťanská škola. A také přehrada, která jednou provždy zúčtovala s nebezpečím záplav a stala se jak rybářským, tak i rekreačním letoviskem.

Pod vedením architekta Dušana Jurkoviče vypukla tu zároveň rozsáhlá výstavba lázeňských budov, typických svými pseudolidovými formami (jakými se dodnes honosí i slovenský Starý Smokovec), a také toho nejcennějšího, dnes už památkově chráněné kolonády. Modernější zástavbou navazoval na něj Bohuslav Fuchs. Léta Páně 1936 byly Luhačovice povýšeny na město, tehdy ještě Bad Luhatschowitz. Starý svět skončil s rokem 1945 – z lázní se zase staly Luhačovice, ale Serényiové, co pro region tolik dobrého udělali, byli definitivně vyhnáni.

Dnes jsou Luhačovice lázeňským městem s bohatou tradicí, široce vyhledávaným domácími i zahraničními návštěvníky – viz Lázně Luhačovice

Hotel a Valašský šenk OGAR - Hlavní 47, 763 26 Pozlovice,
tel.: (+420) 775 980 012, e-mail: ogar@ogar.cz